Made You Up - Francesca Zappia

Moje hodnocení: 3/5

Čtivě psanej příběh "ze života" jedný schizofreničky. Ale i když se mu povedlo vyhnout se řadě obvyklých klišé YA žánru nebo si z nich dokonce dělat srandu, dopouští se v mých očích mnohem závažnějších prohřešků.

Představuju vám knihu, která pokud se přeloží do češtiny, na nějakou dobu ochromí knižní blogosféru. Má totiž všechny ingredience, abyste si ji zamilovali - žádný instalove, hlavní hrdinka je svým způsobem kickass a rozhodně si nenechá jen tak něco líbit, vtipný výměny názorů nebo 3D postavy a to i vedlejší - konečně jsou tu rodiče, kamarádi, spolužáci, učitelé a obyčejní lidi, který potkáváte na ulici! A všechno je to zabalený do tak nádhernýho psaní, že vám příběh vysloveně ubíhá před očima.

Takže proč tak nízký hodnocení? Protože tahle kniha má díry. A obrovský. Čím míň toho víte o daným tématu, tím menší budou a tím snáz je přehlídnete. Ale jakmile si jich jednou všimnete, rozpadne se vám celá kniha pod rukama. Nejdou už pak ignorovat.

Mé letní objevy, na které se těším...

Tohle léto pro mě bylo (je) značně neproduktivní. Hodně špatně snáším extrémní teploty, takže jsem polovinu července i srpna dumala nad tím, ve který zemi se mám v budoucnu usadit, abych měla jistotu, že budu mít věčný jaro. Na čtení jsem neměla ani pomyšlení a i když se nálada přece jen našla, většinou jsem jen znechuceně odkládala jednu knihu za druhou, protože jsem se nedokázala dostat za prvních pár stran. Čtecí blok je hrozná věc, obzvlášť když si zakládám na tom, že jsou knihy mým největším koníčkem.

Přesto jsem narazila na pár knih, který mě svým popisem zaujaly... ok, zaujaly mě spíš nadšený reakce v mým feedu na GR a taky jeho srpnovej newsletter, co novýho vyjde, ale to je detail. Vážně, kde bych bez GR byla?

Čtyři resty pro klid duše

Poraženě přiznávám, že jsem v psaní svých pseudonázorů poněkud ve skluzu. Vesele si čtu, ale k psaní se už moc nemám. Pokusila jsem se to trochu napravit a udělala jsem zkrácenou verzi (haha, snaha byla) aspoň pár knih, který stály za zmínku, protože jinak by mi to prostě nedalo spát. A malej zázrak - všechny z nich jsou přeložený nebo se aspoň překládají.

Wool - Hugh Howey (Silo #1)

Moje hodnocení: 3/5

Nezáživnej popis jakžtakž záživných věcí s jakžtakž originální premisou... pokud jste ještě nikdy nečetli/neviděli žádnej postapokalyptickej příběh, kde lidstvo přežívá v nějakým úkrytu. Rozvláčný, dlouhý a místy vyloženě nudný. Plus celkem předvídatelný. A to je dohromady docela blbý kombo.

Pokud jste měli v plánu si tuhle knihu přečíst, neděste se. Na GR je 70000+ hodnocení s průměrem 4.25. Očividně teda není problém v knize, ale ve mně. Už zase. Juch.

Mé dubnové objevy, na které se těším...

Ok, duben (i když už je skoro půlka května, ale hej). V dubnu se objevilo pár vyloženě zajímavých kousků. Některý jsem si už přečetla (řekněme jen, že Trnový princ mě šokoval), na některý se teprve chystám. A o některých netuším vůbec nic, ale těším se na ně taky.

Měla jsem zase jeden ze svých prokrastinačních záchvatů a v tomhle rozpoložení mě zastihla moje magická kamarádka. A navrhla, jestli bysme nezkusily buddy read. Práce mám až nad hlavu, ani jedna netušíme, jak se vlastně něco takovýho provádí, ale proč ne? Díky průzkumu, co bysme vlastně mohly společně číst, jsem objevila hromadu nových knih a sérií, o kterých jsem do tý doby nikdy neslyšela. Nestojí ale prozatím za zmínku, protože momentálně ani trochu netuším, o čem jsou. Házely jsme je do seznamu stylem hej, on říkal, že je to dobrý, přidej to tam. I když musím říct, že zatím jsou naše vyzkoušený objevy... docela dobrý a těším se i na pokračování. Huh. Zajímavej způsob, jak si rozšířit obzory.

Ale zpátky k těm několika málo nepřečteným objevům, který za zmínku stojí.

2x knihy o cestování časem

...které vlastně o cestování časem vůbec nejsou

Mám ráda příběhy, kde se hlavní hrdinové nečekaně ocitnou v budoucnosti nebo minulosti a řeší svůj "kulturní" šok. Ale zároveň se jim vyhejbám, jak jen můžu, protože v mých představách tahle myšlenka není dovedená k dokonalosti a jak se ukazuje, tak většinou ani v představách samotných autorů. Jejich hrdinové si libovolně cestujou dopředu nebo dozadu v čase bez jakýhokoliv vysvětlení, jak to vlastně dělají, nebo ještě hůř - aniž by vzali do úvahy kauzalitu a z ní plynoucí paradoxy. A nazvěte mě, čím chcete, já prostě logický díry nedokážu skousnout.

Měla jsem ale teď nedávno trochu slabší období a podlehla jsem chvále na jednu takovou knihu. A když už jsem byla takhle pěkně rozjetá, přečetla jsem si hned další knihu na podobný téma. Musím ale říct, že v podstatě ani jedna nebyla striktně řečeno o cestování v čase. A navíc se od sebe lišily jako den a noc.

2x WTF knihy, které se mi nakonec líbily

Není velkým tajemstvím, že miluju bizarní příběhy. Protože u nich je skoro vždycky zaručená originalita. Jediným problémem je otázka, jestli je dokážu strávit nebo příběh natolik zavání šílenstvím, že to vzdám. Ale jak jsem zjistila, očividně se nevzdávám tak lehce. V rámci zhruba jednoho měsíce jsem narazila na rovnou dvě nejabsurdnější knihy, který jsem za posledních pár let četla. A i když mi mozek chvilkama skřípal ve snaze pochopit, co se vlastně děje, nakonec musím uznat, že jsem se nesmírně bavila. I když to nebyly komedie. A to už je na pováženou.

Nemůžu ani jednu s čistým svědomím doporučit, ale kdo ujíždí na podobných "perlách" jako já, tak by měl zbystřit pozornost.

Mé lednové objevy, na které se těším...

Je mi až skoro do pláče. Poslední dva tři měsíce se mi vůbec nechtělo nic číst. Kdykoliv jsem měla volno a řekla si, že bych mohla otevřít nějakou knihu, radši jsem si vzala do ruky mobil a zabila celej den hraním nějakých stupidních her. A to jsem měla hromadu volnýho času. Ale ta nechuť byla tak velká, že jsem radši dala přednost uklízení před čtením. A jelikož jsem bordelář roku, tak to už je co říct. Proto je nesmírná ironie a nespravedlnost, že teď, když mám ohromnou chuť se zase pustit do čtení a dokonce už i mám připravený knihy, na který bych se chtěla vrhnout hned teď, tak nemůžu. Nesmím. Nemám čas! A takhle budu trpět ještě minimálně měsíc :/

Ovšem nedostatek času a zákaz čtení mi nezabránil v tom, abych si pár zajímavých kousků aspoň nevyhlídla... ach jo, už aby byl konec února.

Sabriel & Lirael - Garth Nix (Abhorsen #1-2)

Moje hodnocení: 3.5/5

Série spíš pro mladší a/nebo začínající čtenáře fantasy. Anebo pro milovníky epických soubojů dobra proti zlu v tradičním podání. S očividným ale nevyužitým potenciálem.

Naprosto přesně si vzpomínám, kde jsem k týhle knize přišla. Úplně poprvý jsem o ní slyšela, až když Luu dělala rozhovor s překladatelem slovenskýho vydání. A to i přesto, že v češtině už byla zhruba dekádu k dostání a originál byl vydanej skoro dvacet let zpátky. I přesto, že je to očividně hodně populární série, která se na podzim dočkala čtvrtýho dílu. Ano, tak přesně takovej přehled mám. Ale nevadí, od toho jsou tu ostatní.