O mně & blogu

Pro ty, koho to zajímá, tak jsem spíš povahou introvert a jelikož věkově patřím spíš k tý technologicky starší generaci (80. léta), tak mě i tak nějak minulo všechno to blogový šílenství a nadšení, kdy očividně skoro každej člověk má hromadu blogů, kde píše, co se mu přihodilo přes den, co dělá, na co kouká... Moje reakce byla vždycky spíš ve stylu Wtf, to to jako vážně někdo čte?! To nemají nic lepšího na práci než psát všechny tyhle nesmysly? To to nemají komu říct, že to takhle pouští do éteru? Ale pak jsem se před několika lety dala do čtení mangy, to vedlo k registraci na MyAnime listu, protože vážně, kdo by si to jinak pamatoval, co všechno čte nebo nečte, když se ty čísla přešplhaly přes tisícovku. Tam jsem se seznámila s pár podobně smýšlejícíma lidma, slovo dalo slovo a najednou jsem se zaregistrovala na goodreads, což byl zase další krok k mý postupný virtuální socializaci.

Občas se mě někdo zeptal, co si myslím o tý nebo oný knize, proč jsem tomu dala takový nebo makový hodnocení, a upřímně, s hrůzou jsem kolikrát zjistila, že už vůbec netuším, o čem ta daná kniha byla. Sama bych se v tu chvíli ráda sama sebe zeptala, proč jsem to tak ohodnotila, co se mi na tom líbilo nebo nelíbilo... o čem to krucinál bylo?! Řešením bylo psát recenze, ale přišlo mi blbý psát na goodreads česky, anglicky to nebylo ono a ten kratičkej prostor na soukromý poznámky byl zoufale nedostatečnej. Tak jsem se přesídlila ke svýmu počítači a starýmu dobrýmu Wordu. Což byl zřejmě další krok zpátky směrem k mý poustevnický chýši.

A pak přišlo jedno nešťastný zmáčknutí tlačítka backspace a potvrdit změny, který mě přimělo k hledání trochu trvalejšího řešení. A tak jsem tady. Já a můj úplně první blog. Je očividný, že nevím, co s ním, jak ho vyzdobit a jestli vůbec, jak sem nalákat čtenáře a jestli to vůbec chci, tak to prostě řeším po svým - ignorací a píšu si, co se mi zlíbí a kdy se mi zlíbí. Je to taková moje soukromá onanie, protože vím, že čtu převážně MM a to je hodně specifickej žánr, kterej sem ještě nijak moc nepronikl. Z pohledu na desítky jiných blogů vím, že jsem naprosto mimo mísu, že kdybych chtěla uspět u čtenářů, tak bych tu musela mít plno meme a giveaway, pokud možno zapomenout na MM a číst přeslazený YA a obecně se mnohem víc socializovat.

Kdo ví, jakým směrem se to bude vyvíjet do budoucna. Jen doufám, že se příště nepřistihnu, jak si zakládám FB nebo jak se zeširoka rozepisuju o tom, co jsem měla k snídani.

Žádné komentáře:

Okomentovat