čtvrtek 29. listopadu 2012

Mé listopadové objevy, na které se těším...

Tak uběhl další měsíc. Nestíhala jsem tentokrát číst tolik, kolik jsem zvyklá, nebyl prostě čas. A tak jsem se trochu bála, co to udělá s mým to-read listem. Nejen kvůli tomu, že jsem z něj tentokrát nemohla přečíst, kolik bych chtěla, ale hlavně proto, že vždycky, když nemám čas, dělám přesně to, co bych měla dělat, jen když čas mám. Ve chvíli, kdy nic nestíhám, tak víc než jindy brouzdám po netu, čtu si články, dívám se na seriály a samozřejmě zkoumám, co bych si tak mohla přečíst. Zřejmě je to nějakej můj obrannej mechanismus, kdy si sama sobě odmítám připustit, že nemám čas, a chovám se, jako kdybych měla dovolenou. Navíc tenhle měsíc na goodreads probíhaly volby nejlepších knih roku v různých kategoriích a já s hrůzou zjistila, že jsem nečetla ani jednu knihu z kterýhokoliv seznamu.

Takže jak to vlastně tenhle měsíc dopadlo? Překvapivě dobře. Díky jedný špatný knize (a ztraceným $6 - to jim stále nemůžu odpustit) jsem si tak nějak utříbila myšlenky na to, co si jsem ochotná přečíst a co ne, a provedla jsem menší čistku. A ejhle! Ono to asi funguje, protože jsem se zaměřila víc na to, co si naopak přečíst nechci, a tentokrát jsem slepě nepřidávala další a další knihy. Možná pomohlo i to, že mě z probíhajících voleb žádná kniha nijak moc nezaujala. Takže minule jsem skončila se 111 knihama na seznamu. Tenhle měsíc končím jen se 104! No, myslela jsem, že na tom budu ještě líp... ale stovka se blíží!

středa 28. listopadu 2012

Mí listopadoví hrdinové...

Tenhle měsíc byl pro mě z hlediska počtu přečtečtených knih poměrně slabej. A přesto se mi povedlo získat dva zářezy do svýho seznamu hrdinů. Doufám, že nesnižuju standardy. A stejně jako minulej měsíc jde o jednoho novýho hrdinu, se kterým jsem se seznámila teprve tenhle listopad, a o jednoho staršího a už zmiňovanýho, se kterým jsem se znova potkala, i když jsem se o tom nezmínila.

úterý 27. listopadu 2012

Knihy, které mě zaujaly, ale které si asi nikdy nepřečtu...

Poslední dobou se mi dost často stává, že když brouzdám goodreads, narazím na knihu, která mě zaujme. Podívám se na obálku a název, na žánr, pak na hodnocení, přečtu si shrnutí a nakonec si projdu některý komentáře. Obzvlášť ty se třema hvězdičkama bejvají neujužitečnější. Bejvá v nich jak to dobrý, tak to špatný, a já se tak můžu rozhodnout, jestli je to něco, co by se mi mohlo líbit. Dost často to selže právě na negativních komentářích. Já vím, neměla bych něco zavrhovat na základě cizích názorů, měla bych si udělat svůj vlastní. Jenže knih ke čtení je tolik a času tak málo, tak na co riskovat, že mě daná kniha nebude bavit?

Jenže poslední dobou se mi stává ještě jedna zábavná věc. Nevím, jestli je to mou špatnou pamětí, nebo tím doporučováním knih na goodreads, anebo jen prostě rostoucím množstvím knih na mých poličkách, ale stává se mi, že narazím na knihu, která mě zaujme, podívám se na obálku a název, na žánr, pak na hodnocení, přečtu si shrnutí a nakonec si projdu některý komentáře... a kruci, tohle mi zní povědomě. No jasně, tuhle knihu jsem už jednou obdivovala a zavrhla. Jelikož se mi to stává čím dál tím častějc a nejevím známky zlepšení - některý knihy "obdivuju" i víc než jen dvakrát - rozhodla jsem se, že bych si měla udělat seznam knih, který jsem zavrhla, abych si pro příště ušetřila čas a zklamání, že jsem na konci svýho zkoumacího procesu zjistila, že se dívám na cosi povědomýho.

Taky jsem se tenhle měsíc rozhodla udělat pořádnou čistku svýho to-read listu. Některý knihy tam hnily už přes rok a já se jim vyhejbala jak morový ráně. Tak proč je tam nechávat? Pro začátek jsem odstranila všechny knihy s označením middle grade. Věřím, že jsou to naprosto nádherný knihy, ale už mi není deset, není mi ani patnáct a jsem prostě myšlenkově někde jinde, než abych si četla o dobrodružstvích dvanáctiletých dětí. Taky jsem se pořádně zamyslela nad všema kniha, který měly přes pět set stran... říkám si, že jsem tohle měla udělat už mnohem dřív.

sobota 24. listopadu 2012

Tell the Wolves I'm Home - Carol Rifka Brunt

Moje hodnocení: 4.5/5

Před časem jsem se o týhle knize zmínila v jednom ze svých objevů. Nemohla jsem ji dostat z hlavy a pomalu jsem se na ni chystala, když jsem si všimla, že je i nominovaná jako nejlepší fikce roku 2012 na goodreads. Což mě samozřejmě navnadilo ještě víc. A upřímně, myslím že nemám slova, který by dokázaly vyjádřit, co všechno mě tahle kniha přiměla cítit nebo co pro mě znamená.

čtvrtek 22. listopadu 2012

Série Darkover - Marion Zimmer Bradley

Zase jsem jednou seděla a dumala nad tím, co si přečíst dalšího. A jak už u mě bejvá zvykem, myšlenky mi sklouzly ke knihám, který jsem už přečetla a vzpomněla jsem si na Darkover. A v tu chvíli jsem cítila hroznou potřebu si sednout a začít číst už snad po sto padesátý celou sérii. Jedno kterou knihu, prostě si některou vybrat a při čtení se vrátit o nějakých těch patnáct let zpátky do doby, kdy jsem poprvý otevřela mou úplně první knihu ze série a hned první stránky mě chytily a dodnes nepustily. Co to na týhle sérii je, že ji můžu číst neustále dokola?

Ještě dneska si dokážu vybavit ten moment, kdy jsem k vánocům dostala tři knihy z cyklu Darkover. Což je co říct, protože normálně mívám potíže si vybavit i to, co se stalo před pár dny. Ležela jsem na zemi v obyváku napůl schovaná za stolem a nedočkavě jsem otevřela první z těch knih, který se mi rodiče rozhodli koupit. Byla to Vládkyně jestřábů, což je až "druhej" díl, naši mi nějak opomněli koupit ten první... Ale to vůbec nevadilo. Zamilovala jsem se hned po pár stránkách do hlavní hrdinky Romilly a toho divnýho světa jménem Darkover.

pátek 16. listopadu 2012

The Locker Room - Amy Lane

Moje hodnocení: 2/5

Poslední měsíc jsem v podstatě strávila čtením jen samých historických fantasy. Poměrně dlouhých, komplexních a prostě... vyčerpávajících. Mám tenhle žánr ráda, vyžívám se ve čtení takových knížek, ale když se v tom patlám už moc dlouho, tak mám chuť na přestávku a přečíst si taky něco jinýho. Nefantasy. Normálního. Lehkýho. Z přítomnosti. S takovýmahle myšlenkama jsem se vrhla na hledání nějaký zajímavý MM knihy, která by mi zajistila přesně to. Spousta sexu na odreagování, nějakej ten vtip, prostě něco, co by mě bavilo a zároveň to rychle odsejpalo. Našla jsem tohle. Přečetla jsem si jedno nadšený hodnocení. A pět minut nato jsem si The Locker Room koupila (myslím, že za to mohly ty kočky). Pak mi to ale nedalo a rozklikla jsem si spoiler, kde se autorka recenze přiznala, že si jen dělala srandu a že je to v podstatě pitomá kniha. Cituju: For realz this book is high on the melodrama and the emotional puking and feels about as true to life as an emo Barbie doll. I haven't read Twilight, but from what I gather from the reviews, this could very well be the gay version. Omg! Tohle je zákon schválnosti! Ale kniha už byla v kindlu a já přece jen odmítala uvěřit tak hrozný recenzi, takže jsem se váhavě pustila do čtení.

neděle 11. listopadu 2012

Troy trilogy - David Gemmel

Moje hodnocení: 4/5

#1 - Lord of the Silver Bow 
(Pán se stříbrným lukem/Pán strieborného luku)
#2 - Shield of Thunder
(Štít hromu/Štít hromu)
#3 - Fall of Kings
(-/Pád kráľov)

Kdo by neznal legendu o Tróji a krásný Heleně, kvůli který vyplulo do války moře válečných lodí a vojáků? Vyrůstala jsem na podobných příbězích - o Odysseovi a jeho podivuhodných plavbách, Argonautech a zlatým rounu, vyrůstala jsem na Herkulovi a Xeně, koukala jsem až do omrzení na Souboj Titánů... (a jo, okukovala jsem Brada Pitta a Erica Banu v Tróji) Zkrátka jsem vždycky milovala řeckou mytologii a příběhy o jejich bozích. Proto když jsem (s poměrně velkým zpožděním) zjistila, že jsou moderní knihy, který se týhle tematice věnujou, myslela jsem, že jsem umřela a dostala se do nebe. Navíc tuhle trilogii spousta lidí strašně vychvalovala, takže jsem se natěšeně pustila do čtení.