Poslední dobou se mi dost často stává, že když brouzdám goodreads, narazím na knihu, která mě zaujme. Podívám se na obálku a název, na žánr, pak na hodnocení, přečtu si shrnutí a nakonec si projdu některý komentáře. Obzvlášť ty se třema hvězdičkama bejvají neujužitečnější. Bejvá v nich jak to dobrý, tak to špatný, a já se tak můžu rozhodnout, jestli je to něco, co by se mi mohlo líbit. Dost často to selže právě na negativních komentářích. Já vím, neměla bych něco zavrhovat na základě cizích názorů, měla bych si udělat svůj vlastní. Jenže knih ke čtení je tolik a času tak málo, tak na co riskovat, že mě daná kniha nebude bavit?
Jenže poslední dobou se mi stává ještě jedna zábavná věc. Nevím, jestli je to mou špatnou pamětí, nebo tím doporučováním knih na goodreads, anebo jen prostě rostoucím množstvím knih na mých poličkách, ale stává se mi, že narazím na knihu, která mě zaujme, podívám se na obálku a název, na žánr, pak na hodnocení, přečtu si shrnutí a nakonec si projdu některý komentáře... a kruci, tohle mi zní povědomě. No jasně, tuhle knihu jsem už jednou obdivovala a zavrhla. Jelikož se mi to stává čím dál tím častějc a nejevím známky zlepšení - některý knihy "obdivuju" i víc než jen dvakrát - rozhodla jsem se, že bych si měla udělat seznam knih, který jsem zavrhla, abych si pro příště ušetřila čas a zklamání, že jsem na konci svýho zkoumacího procesu zjistila, že se dívám na cosi povědomýho.
Taky jsem se tenhle měsíc rozhodla udělat pořádnou čistku svýho to-read listu. Některý knihy tam hnily už přes rok a já se jim vyhejbala jak morový ráně. Tak proč je tam nechávat? Pro začátek jsem odstranila všechny knihy s označením middle grade. Věřím, že jsou to naprosto nádherný knihy, ale už mi není deset, není mi ani patnáct a jsem prostě myšlenkově někde jinde, než abych si četla o dobrodružstvích dvanáctiletých dětí. Taky jsem se pořádně zamyslela nad všema kniha, který měly přes pět set stran... říkám si, že jsem tohle měla udělat už mnohem dřív.
Tahle série má zatím celkem deset knih a dva "bonusy". Říkám zatím, protože i když to vypadá, že je už ukončená, autorka tenhle měsíc vydala právě ten druhej bonus. Bude se pokračovat? Je to jen taková malá ochutnávka? Nevím, myslím, že ne, ale po dočtení bych si nějaký to pokračování hrozně přála.
Tuhle sérii mi doporučila
jedna moje kamarádka. Popis mě zaujal, tak jsem se pustila do čtení a teď se to
řadí mezi moje nejoblíbenější série a Jordan Castillo Price patří mezi autory, od kterých si
čtu automaticky cokoliv. Projevuje se zcela originálníma
postavama, ale i ty obyčejný dokáže popsat tak, že je každej charakter
naprostej unikát. Vyznačuje se totiž notnou dávkou humoru, kterej je
sarkastickej, někdy až suchej. Nejsou to rádoby vtipný dialogy, který by tlačila někde z paty, kdy čtenář ví, že teď se od něj očekává, že
se bude smát. Není to tak, že bych u ní měla jeden výbuch smíchu za druhým, ale
aniž bych si to uvědomila, mám při čtení úsměv na tváři a naprosto si to
užívám.
