čtvrtek 11. dubna 2013

The Starving Years - Jordan Castillo Price

Moje hodnocení: 3.5/5

Příběh, kterej by se dal rozdělit do dvou částí, který se vzájemně prolínají. Jedna se jmenuje děj a ta druhá si říká romance. Obě jsou fajn a svým způsobem i originální, ale jak už to bejvá, když se člověk snaží nacpat dvě knihy do jedný, ani jedna nebyla super.

Na svý pouti, jak utlumit svoje abstinenční příznaky z nedostatku MM, jsem sáhla po pro mě už tradiční volbě - knize od JCP. Kdykoliv chci MM a něco netradičního, JCP nezklame. Navíc tahle kniha vyhrála v nedávným hlasovnání na GR hned v několika kategoriích.

Máme tu cosi jako alternativní svět toho našeho. Vynalezl se způsob, jak levně vyrábět syntetický jídlo, který pomocí různých chuťových náhražek chutná jako běžný jídlo - čokoláda, kuře, fazole, ořechy... cokoliv vás napadne. Jídlo je tak levný, že se v podstatě vymýtil hlad ve světě. Jsou tu ale i stinný stránky - přebytek lidí, přísná kontrola porodnosti, vysoká nezaměstnanost, závratný ceny ostatního zboží, jako jsou například léky...

Celej příběh začíná na jednom pracovním pohovoru, kde je kopa lidí podrobovaná hromadě úkolům a hrám, aby se zjistilo, kdo je týmovej hráč, kdo je spíš vůdčí osobnost atd. A zatímco tam lidi skáčou, jak ostatní pískají, a dělají ze sebe šašky, dojde najednou k výpadku elektřiny, v dálce zazní výstřely a propukne panika. Venku začnou řádit nepokoje, lidi křičí a snaží se dostat pryč, ať už je to kamkoliv. Policie uzavře celou část města, telefony přestanou fungovat, venku se drancuje a nikdo neví, co se děje.
The crowd edged nearer still, and more people broke away—people who’d been normal people once, people in suits, people in office casual, people in uniforms—but the gunshots, the riot, whatever had happened caused them to change. Now they were dirty, bloody, desperate and confused.
I když se nejedná o záchvat originality - po světě se už válí spousta rádoby postapokalyptických příběhů (ne, tohle není o konci světa nebo města, ale atmosféra je podobná) - tak pro mě se jedná o stále přitažlivý téma. Navíc jsem byla ze zjištění příčiny/důsledku všech těch nepokojů ve městě hodně překvapená. JCP nezklamala a z něčeho zdánlivě průhlednýho a očividnýho udělala něco naprosto nečekanýho.

Kromě tohohle víc "globálního" tématu, se tu odehrává i soukromej příběh trojice hlavních hrdinů, která je vnějšíma okolnostma donucená strávit pár dní pohromadě. Jsou povahově naprosto odlišní. Máme tu Javiera, kterej byl vždycky tak trochu privilegovaný dítko - pohlednej a z bohatý rodiny, má ženu a dcerku, jistej job v rodinný firmě - kterej ale tvrdě narazí. Po tom, co se rozvede, opustí rodinnej podnik a jako reportér uteče se svým milencem do válečný zóny, ho rodina takřka vydědí. Javier skončí se šrapnelem v oku, přítel ho nechá na holičkách v nemocnici a Javier přestane komukoliv věřit. Pak je tu hacker Tim, kterej je tak trochu naivní, v lidech vidí jen to nejlepší. Jeho přítel ho opustí, aby si založil rodinu, ale Tim vidí chybu spíš v sobě. A nakonec Nelson, génius s několika doktorátama, kterej ale postrádá jakýkoliv ambice. Žije s rodinou svý kamarádky, stará se o její dítě, a bokem si užívá nevázanýho sexu s chlapama. A když se tahle trojka potká, je o zábavu postaráno. Nelson se neustále snaží svádět Javiera, kterej ho vždycky suše odpálkuje. Javier se snaží zbavit Nelsona, aby mohl bejt s Timem sám a snad u něj i zabodoval. A Tim má zase plno práce se zíráním na Nelsona a fantazírováním.

Zdá se to jako super čtení - je tu akce, je tu romance... Ale bohužel to pro mě nějak nefungovalo. Obě části si byly co do důležitosti rovnocenný, každá část by si klidně zasloužila svou vlastní knihu a určitě by byly skvělý. Ale takhle se vzájemně praly o prvenství a v konečným důsledku byly obě nedodělaný a snad i skoro odfláklý. Nikdy nebylo vysvětlený, co spustilo všechny ty nepokoje, a jak to, že udeřily tak prudce a nečekaně. Naši hrdinové sice po čase přijdou na kloub tomu, co je špatně (reportér, hacker a génius v oboru? jak by taky nemohli?), ale jak na to přišla taková hromada lidí dřív a současně, aby vyšli společně do ulic? Stejně tak se naprosto přeskočilo nějaký řešení. Ve chvíli, kdy zjistí, v čem je problém, tak je najednou konec a epilog. A romance? Všechny výše uvedený informace o životě našich hrdinů nám byly řečený, odehrály se ještě před začátkem příběhu. Byly tam super chvilky napětí a trapnosti, to jo, ale ve chvíli, kdy se mělo řešit, kdo teda skončí s kým, tak najednou bam, konec a epilog, kde nám výsledek byl zase jen oznámenej. Cítím se tak trochu ošizená.

A malá zajímavost na konec, i když ji konečnej čtenář asi moc neocení. Celej příběh byl zveřejňovanej postupně po kapitolách, jak je autorka psala. A čtenáři měli prostřednictvím hlasování možnost ovlivnit jeho průběh. JCP dávala otázky typu - komu se povede dostat se do bezpečí? Co budou dělat pak? Hledat suroviny, nebo vyčkávat? Rozdělí se do menších skupinek nebo zůstanou pohromadě? A tak dále. Myslím, že kdybych na tuhle knihu narazila v době jejího tvoření a měla možnost ovlivnit děj, bavila by mě mnohem víc.

Žádné komentáře:

Okomentovat