pondělí 25. listopadu 2013

World After - Susan Ee (Penryn & the End of Days #2)

Moje hodnocení: 4/5

Plnohodnotný pokračování série plný napětí, akce a nečekaných zvratů, sem tam odlehčený nějakým tím vtipem. Na jednu stranu má propracovanější psychologii postav, ale na druhou stranu děj působí trochu chaoticky a roztříštěně.

Už je to dávno, dáávno, co jsem četla první díl, kterej mě tehdy dost zaujal. Nepadla jsem z něj na zadek, ale pamatovala jsem si ho i po několika měsících a rozhodně na mě zapůsobil svou svěžestí a dodnes si pamatuju, jak jsem s napětím četla některý scény. Byla jsem do čtení natolik zahloubaná, že jsem doslova vypustila okolní svět. Nepřeháním, málem jsem dostala infarkt, když na mě někdo promluvil. Nemohla jsem knihu odložit a po dočtení jsem se nehorázně těšila na další díl. To je podle mě definice dobrý knihy. Měla jsem ale obavy z pokračování - konec skončil cliffhangerem a mohlo se to dál odvíjet doslova jakkoliv. Bála jsem se, že to autorka zmrví a další díl bude propadák. Nestalo se. Druhej díl je naprosto stejnej unikát a pokud se vám líbil první díl, bude se vám líbit i tenhle. Ale jestli víc nebo míň záleží na tom, co vás k prvnímu dílu tak táhlo.

Předpokládám, že ti, co si tohle čtou, už za sebou nejspíš mají Angelfall a teď přemýšlí, jestli se pustit do World After. Je pokračování lepší? Nebo se snad bojíte, že je horší, a chcete se vyhnout případnýmu zklamání? Nechci spoilerovat, takže tentokrát vypustím shrnutí děje a zaměřím se jen na to, co obě knihy spojuje, případně odlišuje.

Má to všechno, co Angelfall...
World After navazuje bezprostředně na předchozí díl, proto pokud si ho už moc nepamatujete, doporučuju re-reading (můj názor po druhým přečtení zůstává naprosto stejnej - je tam pár děr, místy je to příliš YA, ale celkově si to udržuje skvělou atmosféru a spád). I druhej díl je psanej z pohledu Penryn a v přítomným čase, což při čtení dodává pocit akutnosti a naléhavosti - všechno se děje teď, nemůžete knihu odložit, protože máte pocit, že jste neustále uprostřed nějaký akce. I tady je pár hororovo nechutných scén - zhrozili jste se v minulým díle při popisu malých andělů/štírů? Tak se těšte, co si pro vás autorka připravila tady. I tady se objevuje šílená matka, Rezistence nebo andělská párty. I tady je dost akčních scén, kde Penryn někomu nakope zadek nebo bojuje s pocitem zodpovědnosti za svou sestru. Je tu zkrátka všechno a všichni z předchozího dílu. Jak jsem řekla, pokud se vám líbil první díl, tenhle se vám bude zaručeně líbit taky.

Ale trochu jinak a v jiným poměru...
Je tu ale i pár odlišností. Rozhodně ubylo infantilních YA dialogů, kdy se všichni snaží bejt nesmírně vtipní. Pro mě určitě velký plus. Pokud jste si na předchozím díle oblíbili Penryniny slovní přestřelky s Raffem, s dvojčatama nebo kýmkoliv jiným, tak tady jich zas až tolik není. Atmosféra je rozhodně vážnější, není tu tolik místa na vtipy nebo flirtování. Ale nezoufejte. Řekla jsem, že ubyly, ne že úplně vymizely. 

Dalším zásadním rozdílem je to, že v prvním díle měla Penryn cíl, za kterým si šla. Občas musela udělat pár nečekaných odboček, ale vždycky byla pánem situace a věděla, co tam dělá a co je v plánu dál. Tady mi přišlo, že se plácá bez ladu a skladu a jde tam, kam ji náhoda zrovna zavede. Bezcílně se potlouká kolem, lítá z jednoho maléru do druhýho a dostane se z toho vždycky jen blblou náhodou a přitom se ještě stane svědkem všech klíčových událostí. Tahle změna mě moc nenadchla, ale pokud jste si na předchozím díle užívali především akci a nečekaný zvraty, tak vás to nejspíš potěší.

Stejně tak v přechozím díle byla spousta tajemností. Určitě jste si ke konci začali dávat dvě a dvě dohromady, ale nejspíš jste si nebyli jistí - kdo jsou ty malý krvelačný bestie, který až podezřele vypadají jako malý děti? Kdo je stvořil a proč? A co ti andělé/štíři? Tady dostanete odpověď na většinu otázek - kdo, co, proč a jak. Taky se tu odhalí dost z Raffovy minulosti. Na jednu stranu jsem spokojená, že mám odpovědi, ale na druhou stranu to ze čtení sebralo tu určitou tajemnost. Užívala jsem si to hádání a skládání kousků skládačky dohromady.

A na konec Paige. V předchozím díle byla jen abstraktní postavou, víc Penryniným cílem než skutečnou osobou. Tady dostane mnohem víc prostoru. Měla jsem určitý představy, jakým směrem se to s ní bude ubírat, a měla jsem pravdu, ale zároveň jsem o spoustě věcí ani nesnila a zrovna Paige se zasloužila o řádku nečekaných zvratů.

Na závěr...
Když bych to shrnula, druhej díl se mi líbil stejně jako ten první. V něčem možná o trošku víc, protože mi přišel vážnější a maličko temnější (žádnej road trip s nepřítelem). Taky měl už díky předchozímu dílu na čem stavět, takže se mohla trochu víc rozvinout psychologie postav. Ale v něčem o trochu míň - chvilkama to působí přepatlaně a roztěkaně. A co se týče konce, i tady je cliffhanger, i když podle mýho názoru trochu nepovedenej. První díl působil uceleně - začátek a (prozatímní) konec. Tady to je, jako kdyby to usekli v půlce kapitoly. Nemůžu se ale dočkat dalšího dílu a jsem nesmírně zvědavá na novou obálku. Zatím jsou všechny naprosto úchvatný a kdyby na třetím byly štíří křídla, rozhodně bych se nezlobila ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat