úterý 2. září 2014

Fangirl - Rainbow Rowell

Moje hodnocení: 4/5

Tak trochu dvě knihy v jedný. O holce, která radši dává přednost vysněnýmu světu před tím skutečným, a o tom, jaký by to asi bylo, kdyby Harry Potter musel bydlet s Malfoyem.

Tohle pro mě byla naprosto nečekaná a impulzivní koupě. Čekala jsem na šalinu a jelikož večer jezdí jen sporadicky a zastávka sousedí s několikapatrovým Dobrovskýho knihkupectvím, vlezla jsem dovnitř. Miluju knihkupectví, ale zároveň se jich děsím a snažím se jim vyhejbat, protože tam často nechtěně nechám spoustu peněz. Proto jsem v podstatě sama sebe překvapila. Byla jsem jako v transu. Vzpomněla jsem si ale, že jsem se před nedávnem bavila s kamarádem, kterej mi prozradil, že tam mají docela dost velkou sekci věnovanou anglicky psaným knihám. A když jsem tam zabrouzdala, Fangirl mě úplně praštila do očí. Tak jsem ji ze zvědavosti otevřela a pokud by mě nepřesvědčila veselá obálka s "komiksem" uvnitř, anotace, prvních pár vět nebo fakt, že jsem už od autorky četla Attachments a líbilo se mi to, tak věnování to rozhodlo: For Jennifer, who always had an extra lightsaber. Tomu snad žádnej nerd nemůže odolat.

Real life was something happening in her peripheral vision.
Když jsem se pustila do čtení, byla jsem mile překvapená. Trochu jsem si nebyla jistá, jak se tradiční klišé "poprvý na vysoký a zažíváme kolejní život" bude vyvíjet, ale Rowell mě naprosto odzbrojila. Možná je to tím, že si za hlavní hrdinku zvolila totální nerdku, která má celý dny zapíchlej nos v monitoru a čte nebo píše fanfikce ke svý oblíbený knižní sérii o Simonu Snowovi, alas Harry Potterovi. Nebo že je společensky nejistá osoba, která se radši potají láduje müsli tyčinkama, jen aby nemusela do jídelny na kampusu. Nebo že nemá zájem o navazování nových známostí a bohatě jí stačí její dvojče, která je zároveň její nejlepší kamarádkou. A hlavně, že Cath, naše hvězda, jejíž zápas s novým prostředím sledujeme, není kickass hrdinka, která bez přemejšlení všechno perfektně zvládne hned na poprvý, ale je neurotickej uzlíček nervů. Zkrátka je to postava, se kterou jsem se mohla z větší části ztotožnit.

Ale i kdyby ne, tak největším plusem na týhle knize shledávám fakt, že všechny postavy a situace jsou tu tak zatraceně reálný. Hrozně jsem se bála, že tu bude cítit ta pro mě dost otravná američnost, která je přítomná ve většině teen knih nebo i seriálů a filmů. Ale veškerá interakce postav, ať už na kampusu nebo na seminářích ve škole, pro mě byla naprosto uvěřitelná a hlavně přirozená. Klidně by se to mohlo odehrávát u nás a kromě jmen by snad nemuseli změnit vůbec nic.

Všimla jsem si ale, že tenhle poslední detail se naopak docela dost příčil spoustě čtenářů. Četla jsem na GR komentáře ve stylu, že ve svým životě mají reality dost a že když už si čtou nějakou knihu, tak si právě chtějí od reality odpočinout. Že jaká je pointa takovýhle knihy? Samozřejmě, že tenhle typ lidí si Fangirl nevychutná. Není totiž určená pro ně. Stejně jako já nečtu historický romance, protože mě nebaví a mám tendence protáčet oči v sloup, tak čtenáři, kteří ve svých příbězích potřebujou trochu tý nereálnosti, protože chtějí zažít něco, co jinak nemají možnost zažít, by si měli vybrat jinou knihu.
Keep Calm And Carry On.
Čím je Fangirl pro mě netradiční, je autorčino spojení příběhu Cath - Cath, která následuje svou sestru Wren na vysokou, jen aby se jí pak Wren začala stranit a odcizovat. Cath, která se snaží vypořádat se svou divnou spolubydlící a jejím přehnaně přátelským přítelem, Cath a její problémy ve škole. Cath a její krize, kdy v určitou chvíli neví, jak a kterým směrem se má ve svým životě ubírat dál - spolu s Cathinou, a potažmo i autorčinou, vášní pro fanfikci. Celá kniha je prošpikovaná úryvkama z původní fiktivní knižní série o Simonovi, ale i Cathinou slash fikcí. Navíc Cath chodí na kurz tvůrčího psaní a máme tak možnost přečíst si něco i z týhle tvorby. Bylo tam toho tolik, že by si to klidně zasloužilo svoji vlastní knihu.

Zatímco já jsem si tuhle část nehorázně užívala a dokonce jsem si i googlila, kde si můžu objednat původní sérii (jen abych zjistila, že je opravdu jen fiktivní), tak někteří čtenáři měli právě s touhle částí největší problém. Uznávám, že homoerotická fanfikce a dlouhý pasáže o něčem, co se netýká hlavního příběhu, je docela velký sousto ke strávení, ale není tam nic explicitního, aby se homofóbové museli bát, a zároveň právě fanfikce tvoří podstatnou část Cathina života. Podle mě se obě části vzájemně doplňovaly a vytvořily tak hlubší celek.

Můj osobní dojem po dočtení Fangirl je, že autorka se vyznačuje "dospělým" stylem psaní - ať už píše young adult nebo čistě adult. Její příběhy jsou uvěřitelný s normálníma lidskýma postavama, který řeší i něco jinýho než lásku a co si vzít na sebe. Zároveň obsahujou hluboký emoce, kdy se hrdinové ocitají v nějakým kritickým okamžiku svýho života, stojí na imaginárním rozcestí a přemejšlí, kterým směrem se vydat dál. A všechno to dělají s humorem a nadsázkou. Tohle na jejích knihách zbožňuju a je to i důvod, proč si v blízký budoucnosti přečtu i zbytek její tvorby.

Ale v obou knihách, co jsem zatím četla, podle mě docela pokašlala konec. Jako kdyby ta reálnost a uvěřitelnost najednou byla málo a musela svým knihám dát závěr hodnej hollywoodských filmů. Její hrdinové si často pokládají otázku, jestli jsou se svým životem spokojení. A zatímco nám autorka na jednu stranu ukazuje, že jo, že jsou perfektní přesně takoví, jací jsou, i když se liší od většiny ostatních, tak na druhou stranu to svým závěrem popře. Jako by říkala, jo, jste fajn, ale kdybyste se trochu víc přiblížili normálu, byli byste ješte lepší. To se mi nelíbí.

Fangirl asi není kniha pro každýho. Já osobně jsem si ale její čtení užívala a nechtěla jsem, aby to skončilo. Je tam spousta vtipných situací, ale i myšlenek, nad kterýma jsem se musela kolikrát pozastavit, abych je mohla náležitě vstřebat. Škoda, že ji nemám jako ebook, podtrhávala bych jako divá. Je to skvělá odpočinková kniha s nádechem něčeho hlubšího a v budoucnu se k ní určitě znova vrátím.

2 komentáře:

  1. Ja patrím do skupiny, ktorú táto kniha neohúrila. Mala neskutočne pozitívne ohlasy a veľmi dobré hodnotenie, ale jednoducho ma nepohltila. A fan-fiction pasáže som preskakovala, zdali sa mi zbytočné a vôbec ma nezaujímali a nebavili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, všimla jsem si tvýho hodnocení už na GR :) Nevím, proč se někomu něco líbí a jiným zase ne (vždycky mě zajímalo, jestli je vkus důsledkem předchozích zkušeností, nebo je v tom něco víc). Za sebe můžu snad jen říct to, že jsem se s hlavní hrdinkou trochu ztotožňovala, v mnoha ohledech jsme si podobný a mohla jsem se do ní snadno vcítit. A jelikož je celá kniha postavená na ní, tak se mi líbila i kniha. Kdyby mi byla Cath šumák nebo by mě dokonce iritovala, tak by pro mě nejspíš byla celá kniha propadák.
      A co se fanfikce týče, mně to hrozně moc připomínalo Harryho Pottera a příběhy tohohle typu mám ráda (i když si nejsem jistá, jak bych ten "typ" přesně definovala), takže pro mě to bylo jen plus.

      Ale hej, 3/5 není špatný, takže zase až tak hrozný to pro tebe snad nebylo :)

      Vymazat