pondělí 29. dubna 2013

The Wind Through the Keyhole - Stephen King (The Dark Tower #4.5)

Moje hodnocení: 3.5/5

Tři příběhy vnořený vzájemně do sebe, který by mohly bejt samy o sobě zajímavý, ale nedostatek prostoru z nich udělal poměrně jednoduchý vyprávění bez výraznějších komplikací. Ne špatný, ale prostě jednoduchý.
“A person’s never too old for stories. Man and boy, girl and woman, never too old. We live for them.”
Před časem jsem si všimla velkýho humbuku kolem vydání nový části do známý série The Dark Tower od Kinga. Přiznám se, že i když jsem tehdy o Kingovi slyšela, nijak víc jsem se o něj nezajímala (zaškatulkovala jsem si ho jako autora hororů), a proto jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že tahle série není ani v nejmenším horor. Je to scifi. A fantasy. Pro mě dost atraktivní a stále ještě ne dostatečně prozkoumanej žánr. A když tahle kniha vyhrála v hlasování na GR v kategorii nejlepší fantasy roku 2012, pustila jsem se nadšeně do čtení. V době, kdy jsem tuhle knihu začala číst, tak už jsem za sebou měla první čtyři knihy v sérii, takže jsem už tak nějak věděla, co mě čeká, a nemohla jsem si nevšimnout rozporuplných názorů ostatních - jedni ji nenávidí, jiní ji milujou. A já stojím někde uprostřed.

čtvrtek 11. dubna 2013

The Starving Years - Jordan Castillo Price

Moje hodnocení: 3.5/5

Příběh, kterej by se dal rozdělit do dvou částí, který se vzájemně prolínají. Jedna se jmenuje děj a ta druhá si říká romance. Obě jsou fajn a svým způsobem i originální, ale jak už to bejvá, když se člověk snaží nacpat dvě knihy do jedný, ani jedna nebyla super.

Na svý pouti, jak utlumit svoje abstinenční příznaky z nedostatku MM, jsem sáhla po pro mě už tradiční volbě - knize od JCP. Kdykoliv chci MM a něco netradičního, JCP nezklame. Navíc tahle kniha vyhrála v nedávným hlasovnání na GR hned v několika kategoriích.

sobota 6. dubna 2013

Know Not Why - Hannah Johnson

Moje hodnocení: 4/5

Poměrně nenáročná kniha, která svou nekomplikovaností a lidskostí pohladí na duši. Humor, kterej balancuje na tenký linii mezi vtipností a idiocií. Je jen na vás, na kterou stranu se přikloníte.

Tuhle knihu mi doporučilo Goodreads a první věc, který jsem si všimla, byla obálka. Vyloženě mi to slibovalo něco úsměvnýho a lehkýho, což bylo něco, po čem jsem v tu chvíli hrozně toužila. Potřebovala jsem si přečíst něco bez všemožných melodramat, záhad, nedorozumění, něco, u čeho bych se mohla usmívat a vnitřně tát, aniž bych musela kroutit očima nad přemírou cukru a klišé. Díkybohu jsem dostala přesně to, co jsem chtěla.