Je mi až skoro do pláče. Poslední dva tři měsíce se mi vůbec nechtělo nic číst. Kdykoliv jsem měla volno a řekla si, že bych mohla otevřít nějakou knihu, radši jsem si vzala do ruky mobil a zabila celej den hraním nějakých stupidních her. A to jsem měla hromadu volnýho času. Ale ta nechuť byla tak velká, že jsem radši dala přednost uklízení před čtením. A jelikož jsem bordelář roku, tak to už je co říct. Proto je nesmírná ironie a nespravedlnost, že teď, když mám ohromnou chuť se zase pustit do čtení a dokonce už i mám připravený knihy, na který bych se chtěla vrhnout hned teď, tak nemůžu. Nesmím. Nemám čas! A takhle budu trpět ještě minimálně měsíc :/
Ovšem nedostatek času a zákaz čtení mi nezabránil v tom, abych si pár zajímavých kousků aspoň nevyhlídla... ach jo, už aby byl konec února.