~ Úvod ~
Myslím, že není třeba nějak rozebírat, kdo to William Shakespeare je. Většina z nás se s ním setkala už na střední v rámci povinný četby. Jsem ale asi jedna z mála, která ho tehdy četla dobrovolně. Některý jeho tragédie mi sice přišly trochu nepochopitelný (Romeo, dívám se na tebe), ale v jeho komediích jsem se naprosto vyžívala a přečetla jsem si všechny, který byly tehdy v naší malý knihovně dostupný. Zato jeho historickým hrám jsem se velkým obloukem vyhejbala. Dějepis a já totiž nejsme kamarádi (dodnes mívám noční můry o tom, že mě z něho na střední zkouší a já samozřejmě netuším, která bije).
Narazila jsem ale na britskou televizní minisérii The Hollow Crown věnovanou Shakespearovým historickým hrám Richard II, Henry IV (obě části) a Henry V,
která získala řadu nominací a ocenění. A jelikož tam postavy mluví v původních shakespearovských verších, viděla jsem to jako příležitost konečně si přečíst jeho historický
hry a zjistit, co na tom lidi už několik staletí tak fascinuje.

