pátek 17. října 2014

Týden s Williamem Shakespearem #1

~ Úvod ~

Myslím, že není třeba nějak rozebírat, kdo to William Shakespeare je. Většina z nás se s ním setkala už na střední v rámci povinný četby. Jsem ale asi jedna z mála, která ho tehdy četla dobrovolně. Některý jeho tragédie mi sice přišly trochu nepochopitelný (Romeo, dívám se na tebe), ale v jeho komediích jsem se naprosto vyžívala a přečetla jsem si všechny, který byly tehdy v naší malý knihovně dostupný. Zato jeho historickým hrám jsem se velkým obloukem vyhejbala. Dějepis a já totiž nejsme kamarádi (dodnes mívám noční můry o tom, že mě z něho na střední zkouší a já samozřejmě netuším, která bije).

Narazila jsem ale na britskou televizní minisérii The Hollow Crown věnovanou Shakespearovým historickým hrám Richard II, Henry IV (obě části) a Henry V, která získala řadu nominací a ocenění. A jelikož tam postavy mluví v původních shakespearovských verších, viděla jsem to jako příležitost konečně si přečíst jeho historický hry a zjistit, co na tom lidi už několik staletí tak fascinuje.

~ Originál a překlady ~

Co se týče samotnýho Shakespearova textu, tak i když považuju svou znalost angličtiny za pokročilou, nad originálem jsem málem až zaplakala. Archaická angličtina by sama o sobě nebyla až takovej problém jako všechny ty narážky, opisy a metafory. Připadala jsem si hrozně nevzdělaně. Pokud ale i tak chcete číst Shakespeara v originále, doporučuju vám stránku Shakespeare's Words, kde je jeho veškerá tvorba zdarma dostupná. Obzvlášť se mi ale líbí vysvětlivky některých slov hned vedle textu, který mi čtení značně usnadnily. Najdete tam ale i shrnutí všech her a, což se mi hrozně líbilo, grafický znázornění vztahů mezi jednotlivýma postavama ve hře.

Pokud chcete originál zkusit, ale nevěříte svý angličtině, doporučuju dvojjazyčný verze Jiřího Joska. Zrcadlovej text vám umožňuje číst hru v originále a současně si ho kontrolovat s překladem, pokud něčemu nerozumíte. Mívá na začátku knihy předmluvu, kde rozebírá vznik, hlavní myšlenky, ale i obsah konkrétního díla. Což je na jednu stranu super, ale vzhledem k případným spoilerům ji doporučuju číst až na konec. A navíc na konci knihy najdete poznámky k překladu a vysvětlivky některých scén, což oceňuju snad ze všeho nejvíc. Ovšem musím upozornit, že pan Josek překládá až příliš volně. Při čtení jeho překladů si frustrací div nervu vlasy na hlavě.

Než jsem narazila na dvojjazyčnou verzi od pana Joska, chtěla jsem si vzít na pomoc českej překlad, kterýmu jsem ale rozuměla ještě míň než originálu :D Pokud někdo z vás chce nebo musí číst Shakespeara a neumíte anglicky, sáhněte po moderních překladech. Osobně bych doporučovala překlady od Martina Hilského, od kterýho jsem četla většinu tragédií a komedií, nebo už zmíněný překlady Jiřího Joska.

~ Rozcestník ~

Původně jsem chtěla všechny hry nacpat do jednoho článku, ale zděsil mě rozsah (uvědomuju si, že mám problém psát něco stručně). Takže v zájmu přehlednosti a mýho potěšení, že nemusím vynechávat tolik věcí, zmíním každou hru v samostatným článku. A bez spoilerů, což byl zatraceně tvrdej oříšek.

Vybrala jsem si výše zmíněný čtyři historický hry. Přestože se jedná o samostatný hry, jsou vzájemně provázaný jednotlivýma postavama a dá se tak na ně dívat jako na jeden příběh odehrávající se v rozpětí zhruba dvaceti let. A i když Shakespeare mnohý události oproti skutečnosti překrucoval nebo si je úplně vymyslel, dostáváme poměrně věrnej obraz o třech králích, kteří v tý době seděli na trůně, a o tom, jak koruna svýmu vlastníkovi přináší velkou moc, ale zároveň ho i ničí.
Z nich jsem plynule přešla na hru, která je oficiálně braná jako tragédie, ale v podstatě se jedná o historickou tragikomedii. Je to taková politická satira o střetu arogantní pravice s populistickou levicí a o roli válečných veteránů v dobách míru. V životě jsem o ní neslyšela, což je škoda, protože je skvělá.
Ještě bych chtěla zmínit jednu hru, která kdysi dávno vyvolala můj maraton přečtěme si co nejvíc Shakespearových komedií. Je to tak trochu situační komedie, ale vždycky mě zaručeně dokáže rozesmát.
A na konec malý shrnutí.

3 komentáře:

  1. Paráda, teším sa na články :)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky se těším na články. Sice to s tím moc nesouvisí, ale byla jsem na divadelním představení, které se jmenovalo Souborné dílo Williama Shakespeara (zkrácená verze). Mimo jiné to byla naprosto skvělá crazy komedie. Ale chtěla jsem jen říct, že se tam zmiňovali i o hrách, o kterých jsem doteď vůbec neslyšela a docela mě nalákalo, abych si je přečetla.

    OdpovědětVymazat
  3. Nečekala jsem, že se Shakespearem někoho zaujmu. Ok, teď jsem ve stresu ;)
    Jestli některý hry znáte, tak doufám, že mi na ně řeknete i svůj názor. Snad víc než samotný čtení mě baví zjišťovat, jak danou hru vnímají osatní.
    A dívala jsem se na to Souborné dílo - nacpat všechno, co kdy Shakespeare napsal, jen do 120 minut?! Nějak si to neumím představit, ale pro ty, co jsou s jeho dílem obeznámení, to musela bejt skvělá parodie.

    OdpovědětVymazat