Týden s Williamem Shakespearem #1

~ Úvod ~

Myslím, že není třeba nějak rozebírat, kdo to William Shakespeare je. Většina z nás se s ním setkala už na střední v rámci povinný četby. Jsem ale asi jedna z mála, která ho tehdy četla dobrovolně. Některý jeho tragédie mi sice přišly trochu nepochopitelný (Romeo, dívám se na tebe), ale v jeho komediích jsem se naprosto vyžívala a přečetla jsem si všechny, který byly tehdy v naší malý knihovně dostupný. Zato jeho historickým hrám jsem se velkým obloukem vyhejbala. Dějepis a já totiž nejsme kamarádi (dodnes mívám noční můry o tom, že mě z něho na střední zkouší a já samozřejmě netuším, která bije).

Narazila jsem ale na britskou televizní minisérii The Hollow Crown věnovanou Shakespearovým historickým hrám Richard II, Henry IV (obě části) a Henry V, která získala řadu nominací a ocenění. A jelikož tam postavy mluví v původních shakespearovských verších, viděla jsem to jako příležitost konečně si přečíst jeho historický hry a zjistit, co na tom lidi už několik staletí tak fascinuje.

Mé zářijové objevy, na které se těším...

Září pro mě bylo šokujícím měsícem. První šok přišel s koncem prázdnin - zrovna když jsem si na ně začala zvykat! Další šok pro mě byl, když jsem zjistila, že mám novou spolubydlící. V tu chvíli jsem málem dostala infarkt a zhruba tejden jsem to těžce rozdejchávala (myslím, že jsem měla mírnej panickej záchvat). Další šok přišel v okamžiku, kdy mi můj mobil, co je ještě stále v záruce, vyklouzl z ruky a padl na dlažbu. Najednou mi došlo, jak jsem na něm závislá. A momentálně nejnovější šok přišel právě teď, kdy jsem zjistila, že jsem zapomněla na online kurz, co jsem dělala, a prošvihla termín odeslání odpovědí... tadá, můj certifikáte z Berkeley.

Ale dost už o mým mikrokosmu a zpátky ke knihám. Jelikož jsem za poslední měsíc shlídla víc filmů než snad za posledních deset let, nebylo moc prostoru na rozšiřování mých obzorů a pátrání po nových zajímavých neotřelých knihách, který by mě nadchly. Přesto jsem během jednoho dne ukořistila hned tři knihy. Sice mají podle popisu mírně depresivní témata, ale hej! Aspoň ladí s mým uplynulým měsícem.

Láska na druhý pohled?

Poslední dobou začínám přehodnocovat svoje názory na knihy, který jsem přečetla. Když pominu fakt, že se moje názory mění s časem - o to, nad čím jsem jásala rok dva zpátky, bych teď možná ani nezavadila pohledem - tak začínám zjišťovat, že by možná mohl bejt i jinej důvod proč poupravit svoje hodnocení.

Fangirl - Rainbow Rowell

Moje hodnocení: 4/5

Tak trochu dvě knihy v jedný. O holce, která radši dává přednost vysněnýmu světu před tím skutečným, a o tom, jaký by to asi bylo, kdyby Harry Potter musel bydlet s Malfoyem.

Tohle pro mě byla naprosto nečekaná a impulzivní koupě. Čekala jsem na šalinu a jelikož večer jezdí jen sporadicky a zastávka sousedí s několikapatrovým Dobrovskýho knihkupectvím, vlezla jsem dovnitř. Miluju knihkupectví, ale zároveň se jich děsím a snažím se jim vyhejbat, protože tam často nechtěně nechám spoustu peněz. Proto jsem v podstatě sama sebe překvapila. Byla jsem jako v transu. Vzpomněla jsem si ale, že jsem se před nedávnem bavila s kamarádem, kterej mi prozradil, že tam mají docela dost velkou sekci věnovanou anglicky psaným knihám. A když jsem tam zabrouzdala, Fangirl mě úplně praštila do očí. Tak jsem ji ze zvědavosti otevřela a pokud by mě nepřesvědčila veselá obálka s "komiksem" uvnitř, anotace, prvních pár vět nebo fakt, že jsem už od autorky četla Attachments a líbilo se mi to, tak věnování to rozhodlo: For Jennifer, who always had an extra lightsaber. Tomu snad žádnej nerd nemůže odolat.

Mé letní objevy, aneb volno mi nesvědčí

Léto je sice ještě v plným proudu (ha!), ale prázdniny, který si s létem automaticky spojuju, se nezadržitelně řítí ke konci. Měla jsem skoro tři měsíce volna, kdy mě nikdo nekontroloval, jestli jsem udělala tohle nebo támhle to (samozřejmě jsem neudělala nic a posledních pár tejdnů si jen piluju výmluvy proč), a měla jsem tolik plánů. Většinou se pohybovaly v neurčitých představách, jako že nebudu dělat nic (mise splněna!), že se budu jen válet a spát až do oběda (pche, tohle už zvládám na jedničku) a jak si přečtu všechny knihy, na který jsem neměla čas. Eh, v tomhle bodě se nějak vyskytla chybička, protože jsem místo toho stihla shlídnout sedm sezón seriálu Doctor Who a aby mu to nebylo líto, tak i čtyři sezóny jeho spin-offu Torchwood (ti Briti jsou divní... ale s chutí bych se pustila do dalších). Pak jsem nějak plynule přešla na obě sezóny Orange is the New Black (nečekaně vtipný!) a momentálně jsem v půlce čtvrtý sezóny Teen Wolf (kupodivu to není tak strašný, jak to zní). A aby toho nebylo málo, tak jsem si tenhle tejden udělala marvelovskej maraton a shlídla všechny jeho filmy pěkně popořádku (na co jsem čekala tak dlouho?). Nehorázně se těším na novej semestr, protože úplně cítím, jak mi to v tý hlavě šrotuje na co bych se tak koukla dál (zachraňte mě někdo!), ale zároveň se ho děsím, protože moje výmluvy ještě nezní dostatečně přesvědčivě. Oh, a "objevila" jsem Pinterest! To je dalších pár zabitých dní.

Strašně ráda bych teď ze sebe vychrlila záplavu knižních objevů, na který se strašně těším, ale procházím momentálně čtenářskou krizí, kdy kdykoliv sáhnu po kindlu, že si něco přečtu, tak mě přepadne naprostá nechuť a místo toho si pustím další vtipný interview s Avengers a dělám zamilovaný oči na herce nebo si začnu malovat a den je zase v háji a z kindlu se stal lapač prachu. Naštěstí mě ale stále baví procházet si články ostatních a chodit na GR, takže se přece jen něco nachomýtlo.