sobota 11. srpna 2012

PsyCop series - Jordan Castillo Price

Moje hodnoceni: 4.5/5

#0.1 - Inside Out
#1 - Among the Living
#1.1 - Thaw
#2 - Criss Cross
#2.1 - Striking Sparks
#2.2 - Many Happy Returns
#2.3 - Mind Reader
#3 - Body and Soul
#3.1 - The Stroke of Midnight
#4 - Secrets
#5 - Camp Hell
#6 - GhosTV

Poměrně netradiční paranormální série s detektivníma prvkama o tom, jaký to je žít se schopností vidět duchy - výhodný, občas děsivý a po většinu času hlavně otravný, ale pro čtenáře zábavný.

Tuhle sérii mi doporučila jedna moje kamarádka. Popis mě zaujal, tak jsem se pustila do čtení a teď se to řadí mezi moje nejoblíbenější série a Jordan Castillo Price patří mezi autory, od kterých si čtu automaticky cokoliv. Projevuje se zcela originálníma postavama, ale i ty obyčejný dokáže popsat tak, že je každej charakter naprostej unikát. Vyznačuje se totiž notnou dávkou humoru, kterej je sarkastickej, někdy až suchej. Nejsou to rádoby vtipný dialogy, který by tlačila někde z paty, kdy čtenář ví, že teď se od něj očekává, že se bude smát. Není to tak, že bych u ní měla jeden výbuch smíchu za druhým, ale aniž bych si to uvědomila, mám při čtení úsměv na tváři a naprosto si to užívám.

Hlavní postavou celý série je jednoznačně Victor Bayne. Vic je médium, vidí mrtvý lidi. Ale nejen, že je vidí, může s nima mluvit, slyší je a oni ho všude pronásledujou. Aby měl od nich pokoj, je neustále sjetej na prášcích tlumících jeho schopnost. Vic není typickej představitel MM romance. Není ani fit nebo cool, působí spíš tak trochu neohrabaně a nejistě, řekla bych, že mu chybí sebeúcta. Pracuje v oddělení vražd jako člen paranormální jednotky. To, že vidí duchy mrtvých lidí, je poměrně užitečná vlastnost při vyšetřování, ne?
I usually got visuals on murders. The spirits were just so pissed off, they couldn’t wait to tattle on whoever’d done it.
Pak je tu Jacob Marks, kterej pracuje v jiným týmu. Marks je Vicův pravej opak. Je fit, cool, pan dokonalej, princ na bílým koni. Ale sexy princ. Má jen jednu malou "vadu". Má úchylku na všechno paranormální, sám totiž žádnou schopnost nemá. Ve chvíli, kdy uvidí Vica, cíl zaměřen a už je ruka v rukávě.
Psychs were like shiny new toys to him, endlessly fascinating and inspiring.
Dál je tu řádka "vedlejších" postav, který se ale většinou objevujou napříč celou sérií.

Například Carolyn Brinkman, Jacobova pracovní partnerka. Carolyn umí poznat, jestli někdo lže nebo ne, je takovej lidskej detektor lží. Je proto logický, že mají s Jacobem na starosti výslech svědků a podezřelých. Její vlastnost má ale jednu nevýhodu. Sama je neschopná lhát.

Další je Lisa Gutierrez, bejvalá Vicova partnerka. Bohužel se ale hned ze začátku zjistilo, že má sama schopnost, a je zakázaný, aby v jednom týmu byli dva lidi se schopností.

A v neposlední řadě je tu Crash. Crash je empat a vlastní krámek s pochybnýma věcma jako třeba léčivý kameny nebo voodoo pomůcky. Crash je chodící sex, svádí všechno, co se hejbe a má penis. A úspěšně!

Co se týče příběhu, tak každá kniha je tak trochu epizodická - má svůj začátek a konec, řeší se pokaždý jinej případ. Hned první kniha byla taková rychlá, zmatená, krátká, prostě nás hodili do příběhu a řekli nám plav, nebo se utop. Řekla bych, že sloužila spíš k představení jednotlivých postav, jejich schopností a jejich vztahů. Měla míň než sto stran a přestože jsem si její čtení nehorázně užívala, najednou přišel konec a já se cítila strašně ošizená. Chtěla jsem víc, mnohem víc. Ale vzhledem k tomu, že to bylo plánovaný jako součást série, tak to v podstatě ani nevadilo.

Další tři knihy byly v podobným stylu. Každá měla jen necelých sto stran a sloužily spíš k prohloubení vztahu Vica a Jacoba, samotný případy tam byly spíš jen jako pozadí. Čímž ale nechci říct, že by byly špatný, to rozhodně ne! Řešili poměrně originální záhady. Byl tu například incubus požírající svoje oběti nebo opakovaně znásilňovaná stařenka v domově důchodců (aniž by s ní v pokoji kdokoliv byl). No řekněte, kdo by to byl vymyslel?

Pak ale přišla kniha pátá se svýma třema stovkama stran a plnohodnotným příběhem a já jsem šla do kolen. Naprosto mě to dostalo. Dokonce jsem se i bála a napětím jsem málem ani nedejchala. Skoro jsem to chtěla označit za horor :) Už dlouho se mi nestalo, že by mi při čtení naskakovala husí kůže. A to za bílýho dne! Škoda jen, že ten strach byl jen chvilku.
Her mouth dropped open like she was screaming, but no sound came out. She disappeared and reappeared in almost the same spot, and the shape of her mouth changed. Still open, but like it was a glimpse of a different scream on a different day. She flickered. A new scream, still silent, framed by twin tear tracks. Another flicker—more of a strobe. She was closer now, mouth open so wide I could see the dark, mercury-laced fillings that covered her molars. Another strobe—fuck, she’d nearly appeared inside my left arm. I staggered back.
Šestá kniha byla snad ještě lepší než ta předchozí. Nebyla sice tolik děsivá, ale pár mrazivých pocitů ve mně taky vyvolala. Příběh byl záhadnej až do konce, netušila jsem, kdo je kdo, co se děje a proč...

Co se týče romance, tak ta tu samozřejmě je. I sexu je tu víc než dostatek. Ale naštěstí byl buď žhavej nebo prošpikovanej Vicovýma myšlenkama, který z toho rázem udělaly rozpačitou záležitost, a já se kolikrát neubránila úsměvu. Typickej Vic. Prostě žádný přeslazený slátaniny. Ale sex nebo jejich vztah rozhodně nebyl hlavním tahounem série. Tím je Vic a jeho osobitej pohled na věc. Nemyslím, že by to fungovalo, kdyby Vic nebyl Vic.

I když jsem si tuhle sérii naprosto zamilovala, nejsem slepá k jejím nedostatkům. Ten, kterej mně osobně vadí ze všeho nejvíc, je autorčina neustálá snaha dát všem nějakou schopnost, i těm, kteří předtím žádnou neměli. A to, že se Vic vymyká jakýmkoliv žebříčkům, je silnější než kterýkoliv médium kdy před ním. Na jednu stranu to příběhu dodává novej rozměr, když Vic musí tajit, jak silná jeho schopnost vlastně je, aby se z něho v lepším případě nestala laboratorní myš, nebo ho v horším případě nezabil nějakej náboženskej fanatik, protože je živoucím důkazem toho, že po smrti se nejde do nebe. Ale na druhou stranu to je strašně nereálný.

Celá série je tvořená prozatím šesti knihama a stejným počtem kratičkých příběhů. Zatímco hlavní příběhová linie je zaměřená na Vica, ty extra příběhy jsou většinou vyprávěný z pohledu některý z vedlejších postav, nejčastějc Crashe. Hlavní příběh obohacujou a dál ho prohlubujou, rozhodně teda stojí za to si je přečíst. Ale jsou to stále jen vedlejší příběhy, takže i když se vynechají, nijak to nebude bránit celkovýmu porozumění. Autorka se zmínila, že by snad někdy letos mohla vyjít kniha sedmá. Už se nemůžu dočkat!

Edit: Tak "letos" se trochu protáhlo, ale dočkala jsem se! Škoda jen, že jsem byla během toho čekání víc natěšená než během samotnýho čtení.

Žádné komentáře:

Okomentovat